Cestování v Čechách a na Slovensku

V období společného státu Československo, nám obyvatelům, této překrásné země v srdci Evropy, přišlo jako samozřejmost, zajet si do obou lokalit na dovolenou, jak v zimních, tak v letních obdobích nebo jen strávit prodloužený či běžný víkend v těchto místech.

Postupem času, obzvlášť při rozdělení republiky na tyto dva samostatné státy, bylo cestování Čechů a Slováků, ovlivněno zpřístupněním hranic a cestováním do okolních států. Proto každý, kdo „za dob komunismu“ neměl příležitost vycestovat, chtěl určitě vycestovat a poznat i krásy například SRN, Rakouska, Itálie apod.

Dnes už je to přeci jen delší doba, co se hranice Evropské Unie posunuly a otevřely všem, my už si projezdili Evropské státy a mohli si tak udělat obrázek a vybrat destinace, které nám splňují požadavky na dovolenou i rekreaci dle našich možností. Přesto v nás určitě dřímá ta předešlá vazba společného soužití Čechů a Slováků a s tím spojené propojené vzájemné cestování po obou republikách. Milovníci nejen hor, ale různých pamětihodností, lidové kultury a hlavně oblíbené a tradiční gastronomie obou států, to je přesně to, pro co se vracíme na známá a oblíbená místa do obou zemí. Dnes nás už jen dělí měna, kterou je pro Slovensko známé Euro, kdežto u nás je to stále naše česká koruna.

Historie Slovenska

Od 10. století do roku 1918, bylo území Slovenska součástí Uherského království, proto jeho převážnou většinou obyvatelstva tvořili Maďaři, kteří se stali později i vládnoucí vrstvou celého Slovenska. Období 19. století, obdobně jako v jiných zemích, bylo v popředí národní uvědomění a tím tvorba jazyka národa – slovenštiny. V roce 1918 vznikla Československá republika, která se na počátku druhé světové války v roce 1939, rozdělila na protektorát Čech a Moravy a na profašistický Slovenský stát. V roce 1945 se stalo Slovensko se stalo opět v roce 1945, součástí Československého státu a 1. ledna 1993 se Slovensko osamostatnilo a pro Slováky to bylo vlastním dlouho očekávaným, splněným snem.

Historie Česka

Česká historie se začala formovat s příchodem Slovanů, někdy okolo 6. století, i když za původní obyvatele byly považováni Kelti, tzv. Bójové. Nejprve vznikla tzv.Sámova, později Velkomoravská říše, kde tehdejším knížetem Rostislavem, byli pozváni známí věrozvěstové Konstantin a Metoděj. Tito hlásali na českém území křesťanství a jazyk, který byl tehdejšímu i prostému lidu velmi srozumitelný na rozdíl od tehdejšího latinského jazyka, jednalo se o staroslověnštinu. Toto je původní základ jazyka slovanského. Velkomoravská říše se později rozpadá a dává tak vzniku Český stát, kdy se vlády ujímají Přemyslovci a to až do smrti jejich posledního vladaře, krále Václava III. Na trůn pak usedají Lucemburkové, se svým panovníkem, asi nejznámějšího a nejvýznamějšího jména, Karlem IV, který položil velmi dobrý základ Českému státu a významě se prosadil rozkvětem celé země. Po jeho smrti, jsou země hrubě devastovány husitskými válkami a v roce 1526 se vlády českého trůnu ujímají Habsburkové se svým opět velmi proslaveným vládcem Rudolfem II. Poté již nastupuje Rakousko-Uherská Monarchie, která se koncem první světové války v roce 1918 rozpadla a vzniká tak Československá republika. Po vpádu nacistů na území této republiky v roce 1939, vzniká Protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát, podpisem Mnichovské dohody. Porážkou Německa, je stát opět sjednocen a v r 1952, dokonce patřilo Československo mezi zakládající státy Organizace spojených národů. Tak od konce druhé světové války až do roku 1989, byli u moci komunisté, ktří tzv. „sametovou revolucí“ byli utlačeni a vzniká Československá federativní republika, jež vzájemnou dohodou mezi Čechy a Slováky k 1.1. 1993 zaniká a republika se tak rozdělí do dnešní úodoby na Českou a Slovenskou republiku.